Àwọn Àmì-Àkókò Unix Láìsí Orí-fífọ́
Béèrè lọ́wọ́ olùṣàkóso-kọ̀ǹpútà mẹ́ta pé àkókò wo ni, o lè gba ìdáhùn mẹ́ta, tí ó dá lórí ibi tí wọ́n gbé jókòó sí. Béèrè lọ́wọ́ àmì-àkókò Unix, o sì gba nọ́mbà kan gan-an, kan náà fún gbogbo ènìyàn lórí ilẹ̀ ayé. Nọ́mbà kan ṣoṣo yẹn ni ìdí tí àkókò epoch fi ń jẹ́ ìpìlẹ̀ fún ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ gbogbo fáìlì àkọsílẹ̀, ìlà data-báàsì, àti ìdáhùn API tí wàá fọwọ́kàn láéláé. Ojú-ìwé yìí ń ṣàlàyé ohun tí nọ́mbà yẹn túmọ̀ sí, bí a ṣe ń ka a ní ọ̀nà méjèèjì, àti ibi tí ó ti sábà ń dẹ́kùn ènìyàn.

Ohun tí àkókò Unix jẹ́ ní ti gidi
Àmì-àkókò Unix jẹ́ iye ìṣẹ́jú-àáyá tí ó ti kọjá láti 00:00:00 UTC ní ọjọ́ 1 oṣù Kìíní ọdún 1970, láìka ìṣẹ́jú-àáyá àfikún (leap seconds). A ń pe àkókò yẹn ní epoch, àwọn onímọ̀-ẹ̀rọ Unix àkọ́kọ́ sì yàn án nítorí pé ó jẹ́ ọjọ́ tí ó rọrùn láti ka láti ibẹ̀. Ní epoch, iye náà jẹ́ 0 gan-an. Ìṣẹ́jú-àáyá kọ̀ọ̀kan láti ìgbà náà wá a máa fi ọ̀kan kún un, nítorí náà nọ́mbà náà kàn ń pọ̀ sí i. Ọjọ́ tí ó wà kí 1970 tó dé náà tọ́ pátápátá, a sì ń fihàn wọ́n gẹ́gẹ́ bí nọ́mbà òdì.
Wàá tún rí àkàyẹ̀ yìí tí a ń pè ní àkókò POSIX tàbí, ní ọ̀nà tí kò kúnrẹ́rẹ́, àkókò epoch. Ohunkóhun tí a bá ń pè é, ẹ̀rọ náà jọ ara wọn: ọ̀kan-péré tí ń kọ ìṣẹ́jú-àáyá pọ̀ sí i láìsẹ̀ dúró. Nítorí pé ó jẹ́ nọ́mbà lásán dípò ọ̀rọ̀ tí a ti to sí, kọ̀ǹpútà lè fi pamọ́ nínú baiti díẹ̀, ó sì lè fi ìyọkúrò kan ṣoṣo fi wéra méjì.
Ìṣẹ́jú-àáyá, ìṣẹ́jú-àáyá-kékeré, àti àwọn ọ̀rẹ́ wọn
Àkókò Unix ìpìlẹ̀ ń ka ìṣẹ́jú-àáyá kíkún, èyí tí ó ń fún ni ní nọ́mbà mẹ́wàá-àmì tí a mọ̀ dáadáa tí a rí lónìí. Ṣùgbọ́n ọ̀pọ̀lọpọ̀ àyíká nílò ìjìnlẹ̀ tí ó dára jù. JavaScript, fún àpẹẹrẹ, ń ṣiṣẹ́ ní millisecond, ó ń mú iye tó ní àmì mẹ́tàlá jáde, àwọn ètò kan sì ń lọ jìn síi sí microsecond tàbí nanosecond. Òfin tí ó rọrùn láti gbára lé: nọ́mbà tí ó ní àmì mẹ́wàá jẹ́ ìṣẹ́jú-àáyá, mẹ́tàlá àmì jẹ́ millisecond. Bí ọjọ́ tí o yí padà bá dé ní àyíká ọdún 1970 nígbà tí o retí ọjọ́ tí ó wà lọ́wọ́, ó fẹ́rẹ̀ẹ́ dájú pé o fi millisecond sínú pápá ìṣẹ́jú-àáyá, tàbí ní òdìkejì. Olùyíparadà wa ń fi ara rẹ̀ mọ ìwọ̀n náà láìfẹ̀hónúhàn, nítorí náà ìwọ kò fi bẹ́ẹ̀ nílò láti dán an wò.
Kí ló dé tí àwọn olùṣàkóso-kọ̀ǹpútà fi gbáralé e
Àǹfààní ńlá náà ni pé àmì-àkókò kò ní ẹ̀ka àkókò (timezone). Nọ́mbà 1735689600 ń tọ́ka sí ìṣẹ́jú kan náà ní Tokyo, Berlin, àti São Paulo. Fífi nọ́mbà yẹn pamọ́ dípò ọ̀rọ̀ tí a to sí ládùúgbò túmọ̀ sí pé o kò ní ní láti ronú nípa ẹ̀ka aago wo ni iye kan jẹ́ tirẹ̀. Ìtòsí náà náà rọrùn, nítorí pé ètò-àkókò kàn jẹ́ ètò-nọ́mbà, nítorí náà atọ́ka data-báàsì lórí ọ̀wọ́n àmì-àkókò kan ń to àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ dáadáa láìsí ìtúpalẹ̀ kankan. Ìṣírò náà rọrùn bákan náà: àyè láàrin ìṣẹ̀lẹ̀ méjì jẹ́ ìyọkúrò kan ṣoṣo, fífi ọjọ́ kún un sì jẹ́ fífi 86400 kún un. Àwọn ànímọ́ wọ̀nyí ni ìdí gan-an tí àkọsílẹ̀, àmì-ìdánimọ̀, cache, àti kírọ̀ọ̀sì-ìránṣẹ́ (message queues) fi gbáralé àkókò epoch.
Yíyípadà ní ọ̀nà méjèèjì
Lílọ láti àmì-àkókò sí ọjọ́ tí ènìyàn lè kà túmọ̀ sí gbígbà iye ìṣẹ́jú-àáyá kí a sì fi hàn sórí kàlẹ́ńdà, lẹ́yìn náà kí a to sí ẹ̀ka àkókò tí o bá fẹ́. Lílọ ní ọ̀nà mìíràn, o mú ọdún, oṣù, ọjọ́, àti àkókò, o pinnu ẹ̀ka àkókò tí a ń fi ọjọ́ náà hàn, o sì sọ ọ́ padà sí ìṣẹ́jú-àáyá láti epoch. Irinṣẹ́ wa ń ṣe ọ̀nà méjèèjì lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀, patapata nínú aṣàwárí rẹ, nítorí náà kò sí ohunkóhun tí o bá fi sí i tí ó kúrò lọ́dọ̀ ẹ̀rọ rẹ. Fọ́ọ̀nu nọ́mbà kan láti yí i padà, tàbí yan ọjọ́ kan láti ṣàkóso rẹ̀, kí o sì ka àbájáde náà ní UTC àti àkókò ládùúgbò rẹ ní àkókò kan náà.

UTC lòdì sí àkókò ládùúgbò, ìdẹ̀kùn tí ó gbajúmọ̀
Àmì-àkókò fúnra rẹ̀ kò ní ẹ̀ka àkókò rárá; ó ti dá lórí UTC nígbà gbogbo. Ìdàrúdàpọ̀ náà ń farahàn nìkan nígbà tí o bá fi hàn. Bí o bá yí 1700000000 padà tí ìwòye rẹ sì fi wákàtí alẹ́ hàn nígbà tí ẹnì kan tí ó wà ní orílẹ̀-èdè mìíràn rí wákàtí ọ̀sán, kò sí ohun tí ó fọ́, ẹ méjèèjì ń wo ìṣẹ́jú kan náà tí a fi hàn ní aago ládùúgbò tí ó yàtọ̀síra. Àṣìṣe máa ń wọlé nígbà tí kóòdù bá ka ọjọ́ ládùúgbò kan bí ẹni pé UTC ni, tàbí tí ó bá fi àkókò aago-ògiri sí àmì láìfi ìyàtọ̀ (offset) sí i. Àṣà tí ó dára ni láti fi pamọ́ tí a sì fi ránṣẹ́ ní UTC, kí a sì fi ìyàtọ̀ ládùúgbò sí ìṣẹ́jú tí ó gbẹ̀yìn nìkan, nígbà tí o bá fi iye náà hàn ẹnì kan. Bí ó bá jẹ́ ìdàrúdàpọ̀, fi wéra pẹ̀lú ìlà UTC nínú olùyíparadà náà dípò ìlà ládùúgbò rẹ.
Ìṣòro ọdún 2038
Ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ètò àtijọ́ ń fi àkókò Unix pamọ́ sínú nọ́mbà 32-bit tí ó ní àmì (signed). Pápá yẹn a máa gbẹ ìṣẹ́jú-àáyá kan lẹ́yìn 03:14:07 UTC ní ọjọ́ 19 oṣù Kìíní ọdún 2038, nígbà tí ọ̀kan-péré náà a máa kún jù, yóò sì yípadà sí nọ́mbà òdì, tí ó lè dà á padà sí ọdún 1901. Irú ìṣòro kan náà pẹ̀lú Y2K ni. Ìròyìn rere ni pé ọ̀pọ̀lọpọ̀ ètò iṣẹ́ àti èdè òde òní ti yí padà sí àmì-àkókò 64-bit, tí kò ní kún jù fún ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ bílíọ̀nù 292 ọdún, nítorí náà fún kóòdù tuntun ó jẹ́ ìtàn-ìtura tí ó yẹ kí a mọ̀ dípò ọ̀ràn pàjáwìrì.
Fún àwọn olùrànlọ́wọ́ tí ó dá lórí aṣàwárí síi, wo àwọn irinṣẹ́ olùṣàkóso-kọ̀ǹpútà wa, bí o sì bá nílò láti ṣiṣẹ́ pẹ̀lú àwọn nọ́mbà fúnra wọn, àwọn ẹ̀rọ ìṣírò wà ní tẹ̀ẹ́ kan sí ọ.
Àwọn ìbéèrè tí a sábà máa ń béèrè
Kín ni àmì-àkókò Unix?
Iye ìṣẹ́jú-àáyá tí ó ti kọjá láti 00:00:00 UTC ní ọjọ́ 1 oṣù Kìíní ọdún 1970 ni, láìka ìṣẹ́jú-àáyá àfikún. A ń pe àkókò ìbẹ̀rẹ̀ yẹn ní epoch, iye náà sì ń pọ̀ sí i nìkan ní àkókò.
Kí ló dé tí nọ́mbà mi fi yípadà sí ọjọ́ tí ó súnmọ́ ọdún 1970?
Ó ṣeé ṣe kí o dàpọ̀ ìṣẹ́jú-àáyá àti millisecond. Nọ́mbà tí ó ní àmì mẹ́wàá jẹ́ ìṣẹ́jú-àáyá, tí ó ní àmì mẹ́tàlá sì jẹ́ millisecond. Fífi millisecond sínú pápá ìṣẹ́jú-àáyá a máa pín àkókò tí ó farahàn sí ìdá nǹkan bí ẹgbẹ̀rún, tí ó sì mú ọ dé àyíká epoch.
Ṣé àmì-àkókò Unix ní ẹ̀ka àkókò?
Rárá. Iye náà ti dá lórí UTC nígbà gbogbo. Ẹ̀ka àkókò kan wá wọlé nígbà tí o bá fi àmì-àkókò náà hàn gẹ́gẹ́ bí ọjọ́ tí ènìyàn lè kà nìkan, ìyẹn sì ni ìdí tí nọ́mbà kan náà fi lè fi àkókò aago-ògiri tí ó yàtọ̀síra hàn fún ènìyàn tí ó yàtọ̀síra.
Báwo ni mo ṣe lè yí ọjọ́ kan padà sí àmì-àkókò?
Fún ọdún, oṣù, ọjọ́, àti àkókò, pinnu ẹ̀ka àkókò tí a fi ń hàn ọjọ́ yẹn, irinṣẹ́ náà a sì sọ ọ́ padà sí ìṣẹ́jú-àáyá láti epoch. O lè ṣe ọ̀nà méjèèjì lórí ojú-ìwé yìí lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀ nínú aṣàwárí rẹ.
Kín ni ìṣòro ọdún 2038?
Àwọn ètò tí ó fi àkókò Unix pamọ́ sínú nọ́mbà 32-bit tí ó ní àmì a máa kún jù ìṣẹ́jú-àáyá kan lẹ́yìn 03:14:07 UTC ní ọjọ́ 19 oṣù Kìíní ọdún 2038. Àwọn àmì-àkókò 64-bit òde òní ń yẹra fún èyí fún bílíọ̀nù ọdún, nítorí náà kò kan ọ̀pọ̀lọpọ̀ ẹ̀rọ-ìṣírò lónìí.
Ṣé a ń fi dátà mi ránṣẹ́ sí sáfà?
Rárá. Ìyípadà náà ń ṣẹlẹ̀ patapata nínú aṣàwárí rẹ, nítorí náà àmì-àkókò tàbí ọjọ́ kankan tí o bá fọ́ọ̀nu sí i a máa dúró sórí ẹ̀rọ rẹ fúnra rẹ̀.
